Co studenti a klinická psychologie?

výsledky ankety part I.

V průběhu května a června jsme sbírali data od studentů psychologie, kdy jsme se ptali na jejich postoje ke klinické psychologii a specializačnímu vzdělávání!

Nejednalo se o reprezentativní výzkum (na tom aktuálně intenzivně pracujeme v rámci projektu Zlepšení pracovních podmínek, ale spíše o anketu formou dotazníku. Dotazník jsme rozeslali na fakulty psychologie v ČR a dále jsme ho přesdíleli na sociálních sítích/ve fb skupinách.

Vzhledem k tomu, že dotazník byl šířen i přes sociální sítě a FB skupiny, mohli se do něj zapojit spíše studenti, které téma už osobně zajímá – výsledky proto berte jako orientační obrázek, ne jako reprezentativní data.

Ankety se zúčastnilo celkem 284 studentů psychologie, nejčastěji z FF UK (25,7 %), FF MUNI (10,9 %), PVŠPS (10,9 %), FF UPOL (10,6 %), FSS MUNI (9,2 %), PEDF UK (9,2 %), PF JČU (8,5 %), FF OU (4,6 %) a jiných univerzit (10,6 %). Zastoupeni byli studenti všech ročníků: 1. ročník Bc. 15,8 %, 2. ročník Bc. 15,8 %, 3. ročník Bc. 19,4 %, 1. ročník nMgr. 24,6 %, 2. ročník nMgr. 21,1 % a jiné 3,2 %.

První část výsledků najdete níže. Studenti měli možnost multiple-choice odpovědí, součástí ankety byly také otevřené otázky, jejichž kvalitativní souhrn přineseme v příštím příspěvku.

Jedno zjištění nás zaujalo obzvlášť: při výběru budoucího zaměření hraje pro studenty největší roli smysluplnost a zájem o obor. Když se ale podíváme na to, co je odrazuje od vstupu do předatestačního vzdělávání, vedou jasně praktické bariéry: délka a náročnost vzdělávání a jeho finanční náročnost. Zdá se tedy, že studenty v našem vzorku motivuje smysl práce, ale brzdí je systém kolem ní.

Jako jednu z významných bariér vstupu do specializačního vzdělávání pak vnímají studenti v tomto vzorku work-life balance a zároveň je pro ně možnost skloubení práce s osobním a rodinným životem jedním z důležitých rozhodujících faktorů při výběru budoucího profesního zaměření. Toto zjištění odpovídá aktuálním trendům u mladších generací, pro které jsou prvky work-life balance něčím, co od budoucího zaměstnavatele očekávají (Schroth, 2019). Pokud podmínky specializačního vzdělávání a klinicko-psychologická pracoviště neumožňují dostatečné skloubení práce a osobního života, může to být další důvod k váhání či odmítnutí vstupu do klinické psychologie.

Zdroje:

Schroth, H. (2019). Are you ready for Gen Z in the workplace? California Management Review, 61(3), 5-18. https://doi.org/10.1177/000812561984100

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové děkujeme za podporu Elfího projektu, který cílil na studenty a čerstvé absolventy oboru psychologie se záměrem zvýšit jejich motivaci vstoupit do specializačního vzdělávání v klinické psychologii.