Otevřený dopis

Věc: Otevřený dopis adresovaný vedení Katedry klinické psychologie, IPVZ. 

Vážené vedení Katedry klinické psychologie, vážená paní ředitelko IPVZ a paní náměstkyně pro vzdělávání, vážený pane doktore Králi, paní ředitelko Maříková a paní magistro Hrdličková,

obracíme se na Vás jakožto skupina klinických psychologů s cílem zahájit konstruktivní dialog týkající se průběhu atestační zkoušky. Naše snaha cílí na prosazení objektivnějších a relevantnějších podmínek pro posouzení odbornosti u zkoušky, což se domníváme může pozitivně ovlivnit počet úspěšných absolventů preatestační přípravy a tím i zvýšit dostupnost klinicko-psychologické péče v ČR. Někteří z nás pracují i jako školitelé a v našem zájmu je podpořit větší uplatnění našich školenců, a přispět tak k větší dostupnosti péče.

Klinicko-psychologická péče v ČR je stále méně dostupná, a to do té míry, že se tento problém stává již věcí veřejnou. Nedostupnost této péče se stává problémem, který je již tématizován i v médiích. Domníváme se, že jedním z faktorů, který by mohl tuto situaci změnit k lepšímu, je zvýšení počtu klinických psychologů. Na sto tisíc lidí v Česku připadá 8 klinických psychologů, podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26 (Zdroj ZDE).

Katedra klinické psychologie si žádá po absolvování atestačních zkoušek vyplnění zpětnovazebného dotazníku, tudíž níže zmíněné pravděpodobně nebude nové, pakliže se hodnocení pravdivě objevilo a je rozesíláno všem účastníkům.

Jsou kolegové, kteří hodnotí průběh zkoušky a chování komise jako férové a kolegiální, další kolegové však referují též o nekolegiálním přístupu, který místy hraničí s ponižováním, atmosféře napětí, odměřenosti či uštěpačných poznámkách komise.

Z odborného hlediska někteří kolegové zažili lpění na detailech a přesných formulacích odpovídajících jen představám zkoušejícího. Zaznamenáváme, že stávající komise dlouhodobě výrazně prosazuje určité názorové a odborné směry na úkor jiných.

Domníváme se, že vědomosti a dovednosti lze testovat i ve vřelé kolegiální atmosféře, která ostatně lépe vystihuje jednak rámec setkání dvou profesionálů a kolegů z oboru a jednak soudobý přístup ke studentům obecně, stejně tak jako standardy našeho oboru. Zkouška by měla být kolegiální debatou mezi dvěma profesionály. Množství neúspěšně složených atestačních zkoušek vzdělaných a v praxi zběhlých profesionálů jistě nevrhá dobré světlo ani na úroveň vzdělávacího procesu na Katedře klinické psychologie.

Přejeme si, aby spokojených kolegů přibývalo a aby se obor dále zdárně vyvíjel. Vnímáme jako vhodné pokusit se v prvé řadě o konstruktivní dialog s Vámi, ze kterého by měly vzejít další konkrétní kroky.

Proto bychom v tuto chvíli s Vámi rádi projednali následující body.

1. Aktivně podporovat účast školitelů u zkoušky

Jelikož je atestační zkouška částečně veřejná, tzn. průběh zkoušení je otevřený zdravotnickým pracovníkům, rádi bychom již v květnovém termínu přizvali k atestační zkoušce školitele, případně další zdravotníky se zájmem o věc.

2. Se školitelem konzultovat výkon studenta, jeho případné nedostatky či slabá místa.

Školitel jednak zná práci svého školence zdaleka nejlépe přímo v praxi a jednak jeho přítomnost u zkoušky a odborný feedback pomohou nadále zlepšovat úroveň vzdělávání dalších studentů.

3. Po zkoušce studentovi poskytnout jasnou zpětnou vazbu s konkrétními odpověďmi na to, kde měl případné mezery ve výkonu.

4. Řešit počet atestovaných psychologů.

Např. v r. 2010 úspěšně atestovalo pouze 7 psychologů, v r. 2011 pouze 13 psychologů, v r. 2012 pouze 17 psychologů, ale i v r. 2015, který byl početně nejsilnější, tak atestovalo pouze 34 psychologů (zdroj: Král, P., Tempus Medicorum, 2017). Žádáme vás proto o řešení této personální krize, která je o mnoho palčivější v oboru dětské klinické psychologie či v atestaci v psychoterapii. Tento vývoj vede dlouhodobě k zániku oboru klinické psychologie a neodpovídá poptávce po službách atestovaných klinických psychologů v ČR. Sekundárně vede k diskreditaci oboru klinické psychologie, protože služby v něm poskytují čím dál častěji osoby bez nutné kvalifikace.

5. Řešit didaktickou a pedagogickou povahu zkoušky, která neodpovídá standardům na atestační zkoušku.

Úspěšnost 1. pokusu 74,72 %; úspěšnost 2. pokusu 63,95 %; úspěšnost 3. pokusu 52,38 % (zdroj: Král, P., Tempus Medicorum, 2017). Tyto údaje jsou naprosto alarmující a významně oslabují důvěru atestantů v objektivní průběh zkoušky, jestliže je evidentní, že pravděpodobnost složení zkoušky se při opakovaných pokusech snižuje, tedy obtížnost zkoušky zvyšuje. Tento průběh opakovaných pokusů je proti zásadám didaktiky a rovného přístupu k opakování zkoušky a ukazuje na neobjektivnost zkušebního procesu.

Pevně věříme, že Katedra klinické psychologie s povděkem a veškerou vážností vezme tuto žádost a zájem o zlepšování stávajících podmínek v potaz a přejdeme nejen do věcného dialogu, ale především k realizaci navrhovaných bodů.

Laskavě Vás žádáme o reakci do 10. 05. 2023. Děkujeme.

• doc. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D. (vedoucí klinický psycholog, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN)
• PhDr. Eva Tošnerová
• PhDr. Karolína Dvorská
• Mgr. Petr Hudlička
• PhDr. Alena Procházková
• PhDr. Petr Nilius, Ph.D.
• PhDr. Jiřina Niliusová
• PhDr. Hana Nuslauerová
• Mgr. Klára Veselská
• Mgr. Zuzana Kocábová, Ph.D.
• Mgr. Kateřina Weigertová
• Mgr. Noemi Krylová
• Mgr. Martin Klouda
• Mgr. Michal Nondek
• Mgr. Michal Kostka
• PhDr. Pavla Volfová
• PhDr. Hana Jarolímková
• Mgr. Ondřej Škoda
• Mgr. Jana Emili Zlámaná
• Mgr. Silvie Struková
• Mgr. Aneta Dorazilová, Ph.D.
• Mgr. Jiří Macháček
• Mgr. Pavla Stiburková
• PhDr. et Mgr. Jaromír Chrášťanský
• PhDr. Gražina Kokešová-Kleinová
• Mgr. Monika Černá Marxtová
• PhDr. Markéta Holubová, Ph.D.
• Mgr. Kateřina Ožanová
• MUDr. PhDr. Luděk Dvořák
• PhDr. Veronika Čermáková
• Mgr. Lenka Krobová