Naše připomínky k novému návrhu vzdělávacího programu v KP
Vážená paní, vážený pane,
jsme vděční za možnost vyjádřit se k nově vznikajícímu vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání v oboru klinická psychologie, který byl zveřejněn na stránkách MZ ČR dne 19.1.2024. Za Iniciativu 2023 - sdružení klinických psychologů*žek a psychologů*žek ve zdravotnictví - jsme o tuto možnost usilovali posledních několik měsíců, ovšem nebyla nám poskytnuta ani ze strany IPVZ, ani ze strany odborné společnosti AKP ČR.
Dovolujeme si na tomto místě připomenout cíle sdružení Iniciativa 2023, jimiž jsou především:
Zajištění větší dostupnosti vzdělávání v oboru klinická psychologie a psychoterapie snižováním časové a finanční náročnosti při současném zachování vysoké kvality vzdělávacího procesu,
odstraňování administrativních i psychologických bariér, které mohou vést k demotivaci případných uchazečů o vzdělávání,
zapojení principů demokracie (rovné příležitosti, transparentnost procesů a veřejná dostupnost informací, rozdělení moci), sociální spravedlnosti a sociálního bezpečí do vzdělávacího procesu
Domníváme se, že navrhovaný vzdělávací program (VP) je z velké části právě s těmito cíli v rozporu. Implementace některých jeho částí povede podle našeho názoru znovu k reálnému prodloužení délky přípravy, zvýší její finanční náročnost a omezí tak dostupnost péče zejména v ambulantním sektoru a v menších zdravotnických zařízeních.
V následujícím textu si tedy dovolíme prezentovat připomínky týkající se oblastí, do kterých návrh nového VP zasahuje v největší míře, a které zároveň úzce souvisí právě s výše prezentovanými cíli Iniciativy 2023. V některých bodech si dovolujeme též navrhnout způsoby nápravy těchto problematických požadavků.
Nejprve ale chceme ocenit aspekty nového VP, jež považujeme za přínosné a pozitivní:
zkrácení doby přípravy na 48 měsíců
možnost určitý počet teoretických seminářů absolvovat v online formě
možnost určité absence na vzdělávání, která kopíruje běžný život
v požadovaném počtu seminářů došlo k zohlednění výše úvazku, čímž se neprodražuje v tomto bodě příprava těm, kteří se připravují na výkon povolání v klinické psychologii formou zkráceného úvazku.
Navrhujeme, aby stejná možnost určitého počtu online seminářů byla i u seminářů teoreticko-praktické části, a to opět z praktických každodenních důvodů (např. nemoc dětí, účast na psychoterapeutickém výcviku atp.)
Naše kritické připomínky směřují k následujícím oblastem:
1. Nárůst finančních nákladů spojených s plněním atestačních podmínek psychologů ve zdravotnictví.
Návrh nového VP školenci uděluje povinnost plnit větší množství specializačních seminářů a stáží, než tomu bylo dosud, což vede k větší finanční zátěži.
Navzdory proklamovanému snížení nákladů díky zkrácenému času trvání VP bude meziročně zaznamenán nárůst o 9 % v porovnání se stávajícími náklady. Pro zaměstnavatele, kteří se podílejí na nákladech předatestační přípravy svých zaměstnanců to znamená nárůst v řádu 40 procent.
Celková cena předatestační přípravy pro školence v ambulancích a menších okresních nemocnicích se bude pohybovat mezi 625 000 Kč (cena pro školence) – 3 513 700 Kč (náklady na jednoho školence pro zaměstnavatele).
V tomto výpočtu nebyly zahrnuty náklady jako jsou ubytování, stravné, cestovné a pojištění a též komplexní psychoterapeutický výcvik, jehož cena se běžně pohybuje mezi 350 – 500 000 Kč, a který drtivá většina školenců absolvuje v rámci přípravy k atestaci, neboť preferuje komplexní psychoterapeutické vzdělání před tzv. "psychoterapeutickým minimem", které VP nabízí jakožto postačující alternativu. Toto psychoterapeutické minimum v současné době prakticky neexistuje v nabídce žádného vzdělávacího institutu a jeho smysl je reálný pouze pokud by školenec neměl žádný zájem v budoucnu vykonávat povolání psychoterapeuta.
Lze tedy předpokládat, že skutečné komplexní náklady spojené s přípravou ke kvalifikaci klinického psychologa a psychoterapeuta činí na jednoho školence min. 1 000 000 Kč. Pro úplnost uvádíme, že průměrný roční plat psychologů ve zdravotnictví v předatestačním období činí přibližně 386 880 Kč (bez povinných odvodů).
2. Znevýhodnění ambulantního sektoru v oblasti plnění předatestační přípravy oproti velkým zdravotnickým zařízením - může vést ke snížení počtu psychologů poskytujících péči v ambulancích.
Nový VP požaduje praxi 48 měsíců, tzn. celé 4 roky přípravy na akreditovaném zařízení.
Z naší zkušenosti nelze spolehlivě říci, že je dostatek míst v akreditovaných zařízeních, aby byl dostatek míst pro školence tak, aby do oboru mohl vstupovat dostatek nových psychologů ve zdravotnictví, budoucích klinických psychologů. Vzhledem k ostatním ustanovením lze rovněž očekávat, že je nutné do propočtu zahrnout delší dobu vzdělávání, než je 48 měsíců, neboť množství stanovených požadavků s největší pravděpodobností povede stále k tomu (jako je tomu dosud), že školenec fakticky přistupuje ke zkoušce o měsíce i roky později, než je minimální stanovená doba.
V současné době je běžnou praxí, že část školenců absolvuje značnou část přípravy mimo akreditovaná zařízení, nebo mají část úvazku ve zdravotnictví na neakreditovaném zařízení. Lze tedy očekávat velký nárůst poptávky po akreditovaných místech.
Dle návrhu nového VP dojde k tomu, že:
Školenci, kteří aktuálně nepracují na akreditovaném zařízení, budou nuceni ze svého stávajícího pracoviště odejít a přestoupit jinam (na akreditované pracoviště).
Pokud si neakreditovaná zařízení budou chtít udržet mladé psychology, budou muset vstoupit do akreditačního procesu. Lze zároveň předpokládat, že některá z nich na akreditaci nedosáhnou.
Vzhledem k tomu, že velká část školenců nyní prochází specializačním vzděláváním v rámci ambulantní sféry, je zde reálné riziko snížení počtu školenců v oboru klinická psychologie, což může vést k další depersonalizaci oboru a k dalšímu snížení dostupnosti klinicko-psychologické péče v budoucnosti.
Též se obáváme zkomplikování plnění předatestační přípravy dle nového VP v rámci již akreditovaných ambulantních zařízení, kdy budou zaměstnanci více absentovat na svých pracovištích a kdy může být problém s kontinuitou práce s jejich pacienty při plnění stáží.
Dle návrhu nového VP :
školenec bude v období dvou let nepřítomen min. 4 měsíce (povinné stáže) a k tomu bude nepřítomen v době řádné dovolené (min 8 týdnů = 2 měsíce), možná v době nemoci, v době povinných seminářů (8 dnů celodenní absence). V průběhu 2 let by šlo o cca 25% absenci v zaměstnání. (Není započítána absence v důsledku účasti na psychoterapeutickém výcviku.)
Návrh nového VP uděluje povinnost všem zařízením participujícím na specializačním vzdělávání povinnost materiálního vybavení (testové metody a knižní publikace), které je pro některá, především menší, zařízení velmi obtížně proveditelné a pro jejich běžnou praxi nemusí být nutné (např. v ordinaci pracující s dospělou populací vybavení dětskými testy vč. vývojové škály, v ordinaci pracující s dětskými pacienty plné vybavení pro diagnostiku dospělých).
Navrhujeme, aby místo takto specifikovaného soupisu testových metod byl zveřejněn seznam testů dle jejich užití. Každé zdravotnické zařízení tak doplní své testové vybavení i podle svého uvážení a podle dostupnosti dané metody.
Chceme také poukázat na duplicitní uvedení některých testových metod a odborných publikací v seznamech.
Nabízí se tedy otázka, zda budou (především) ambulantní zařízení ochotná za těchto podmínek vést své zaměstnance v předatestační přípravě a aktivně participovat na specializačním vzdělávání budoucích klinických psychologů.
3. Reálné navýšení požadavků a nároků navrhovaného VP na školence.
Velmi oceňujeme krok ke zkrácení doby přípravy. Nicméně tento dobrý krok ztrácí na své smysluplnosti ve světle toho, že současně došlo k navýšení požadavků:
V novém VP je dvojnásobný počet teoretických seminářů.
Požadavek na stáže: celkem 4 měsíce stáží (současně souvisí s výrazným navýšením absence na pracovišti, více viz.výše)
Požadavek "Odborná praxe na psychologickém pracovišti (ambulantního nebo lůžkového typu), které poskytuje péči o děti (dětští pacienti musí tvořit minimálně 75 % pacientů takového zařízení" v délce 1 měsíce. A dále "Odborná praxe na psychologickém pracovišti lůžkového typu, které poskytuje péči o děti (dětští pacienti musí tvořit minimálně 75% pacientů)" též v délce 1 měsíce.
Lze s jistotou přislíbit dostatek míst v akreditovaných zařízeních pracujících min se 75% dětí v rámci své klientely, kde se bude možné vzdělávat a zároveň také plnit stáže tak, aby se všichni školenci mohli v rámci oněch 2 let, kdy budou potřebovat praxi absolvovat, na těchto pracovištích vystřídat? V textu chybí specifikace jakým způsobem bude těchto 75% kalkulováno, respektive kontrolováno.
Navýšení počtu vyšetření dětí ve věku 0-3 roky. Tato vyšetření se obvykle provádějí na specializovaných pracovištích a jejich splnění bude opět obtížně realizovatelné, obzvláště pak ve světle již tak výrazného přetížení ambulancí a oddělení dětské klinické psychologie.
Lze tedy očekávat větší zátěž jednak pro zaměstnavatele (vyšší absence v zaměstnání z důvodu vzdělávání, vyšší náklady na školence) a jednak pro samotné školence (vyšší náklady na vzdělání pro samoplátce, více potřebného času mimo pracoviště, zvýšení pravděpodobnosti, že školenec nestihne přípravu v daném zkráceném čase). V nemocnicích apod. lze jistě dobře zajistit výměnu školenců mezi odděleními tak, aby si bez potíží v zaměstnání splnili všechny stáže, nicméně školenci v ambulantních praxích budou stáže plnit mnohem obtížněji.
4. Výrazné navýšení znalostního zkoušení školenců.
Nový VP uděluje povinnost absolvovat znalostní testy po kmeni a poté ještě před atestační zkouškou. Samotná atestační zkouška je též zkouškou znalostní (její teoretická část). Dále nový VP uděluje povinnost prověřování znalostí školenců školitelem.
Princip prověřování znalostí v rámci systému vzdělávání je jistě v pořádku, návrh nového VP ale nespecifikuje velmi podstatné detaily tohoto prověřování. Chybí:
Jasně stanovené a úzce specifikované okruhy tohoto testování (např. seznam otázek, ze kterých se poté losují otázky pro každý test).
Možnost provádět testování i jinde než na IPVZ. Jednak dojde k přetížení v současné době jediné zkouškové instituce a jednak k oslabení pozice školitele, který by také mohl tyto testy zadávat.
Pokud vůbec má mít test přidanou hodnotu (zvýšení objektivity zkoušky, možnost kontroly), mělo by být stanoveno, jakou část ústní zkoušky nahrazuje. V každém případě má navíc smysl pouze v druhé části specializačního vzdělávání a nikoliv jako předěl v základním kmeni. V opačném případě se stane (personálně i ekonomicky nákladnou) komplikací na cestě k ukončení již tak extrémně náročného postgraduálního vzdělávání v IPVZ.
Nejprve je na místě aktualizovat seznam otázek k atestační zkoušce (více než 10 let staré minimálně) a následně vybrat ty, jejichž znalost je vhodné testovat písemně.
Tyto nově přidané povinnosti s největší pravděpodobností povedou k další demotivaci uchazečů o specializační vzdělávání, a to i z toho důvodu, že bez jasně stanovených a vymezených okruhů a s centralizací tohoto testování v jediné instituci (IPVZ) hrozí nejasné nakládání s kritérii úspěchu resp. neúspěchu u této zkoušky.
5. Posilování monopolního postavení Katedry klinické psychologie IPVZ; netransparentnost některých požadavků.
Nový VP centralizuje jak úřední, tak vzdělávací působení Katedry klinické psychologie IPVZ (KKP IPVZ), čímž dochází k jejímu monopolnímu postavení v oboru postgraduálního vzdělávání v klinické psychologii. Obtížnost a neochota ke spolupráci a obecně ke komunikaci ze strany KKP IPVZ, kterým sdružení Iniciativa 2023 v posledních cca 9 měsících čelí, a to i ve věci náhledu nového VP, jsou jedním z negativních projevů tohoto monopolního postavení.
Tato centralizace navíc výrazně komplikuje absolvování specializačního vzdělávání školencům z regionů vzdálených hlavnímu městu, čímž zvyšuje celkovou časovou a finanční náročnost přípravy a dále prohlubuje již tak alarmující nedostupnost klinicko-psychologické péče v některých lokalitách ČR.
Některé nároky návrhu nového VP jsou též formulovány velmi vágně a nespecificky, což v důsledku vede k jejich netransparentnosti a tudíž k dalšímu posilování nejednoznačnosti kritérií úspěchu, resp.neúspěchu.
Děkujeme za zvážení našich připomínek.
S pozdravem
Iniciativa 2023
www.iniciativa2023.cz
