Zlepšení pracovních podmínek psychologů*žek ve zdravotnictví

Anotace projektu

Kliničtí psychologové v České republice čelí akutní profesní krizi: přetížení, masivním odchodům z profese a klesajícímu zájmu kandidátů. Čeští psychologové jsou prokazatelně výrazně ohroženi syndromem vyhoření a rozvojem psychických poruch.

Cílem projektu je zlepšení pracovních podmínek psychologů, prevence syndromu vyhoření a snížení počtu odchodů z profese.

Konkrétní opatření vzejdou z komplexního výzkumu potřeb psychologů a budou vyvinuta a zaváděna ve spolupráci s relevantními stakeholdery (klíčovými partnery).

Jaký problém tento projekt řeší?

Profese klinického psychologa je objektivně velmi potřebná, ale zároveň mimořádně obtížná. Mezinárodní studie (McCormack et al., 2018; Morse et al., 2012; Farber & Heifetz, 2021) dokládají, že kliničtí psychologové patří mezi vysoce ohrožené skupiny pracovníků z hlediska rizika syndromu vyhoření, sekundární traumatizace, zhoršení well-being a rozvoje somatických obtíží. Zjištění (Bakker, A. B., & Schaufeli, W. B., 2000) naznačují, že nejvíce jsou ohroženi psychologové dlouhodobě pracující s klienty se závažnými problémy.

Tato situace se intenzivně dotýká i českých klinických psychologů, a to zejména od propuknutí pandemie COVID-19 a války na Ukrajině. Jsou více než kdy jindy vystaveni:

• Vysokým emočním požadavkům a nárokům.

• Významně zvýšenému počtu klientů s duševním onemocněním, které nelze kapacitně uspokojit.

• Nadměrnému administrativnímu zatížení a tlaku na vysokou kvalifikaci (dle předběžných zjištění Iniciativy 2023).

Velká část psychologů trpí pocity bezmoci a viny z důvodu každodenního odmítání klientů. Čelí také osamělosti, tlaku na výkon a vysokému očekávání ohledně léčby.

Přitom – kromě předběžných průzkumů – v ČR neexistují systematická data o tom, co konkrétně psychologům v práci chybí a co by potřebovali. Klinických psychologů je v Česku navíc mezinárodním srovnání tristní nedostatek, což ještě zvyšuje společenský tlak na jejich výkonnost.

Projekt se proto zaměřuje na nevyhovující pracovní podmínky klinických psychologů na vícero úrovních: řeší potřeby stávajících psychologů, trend odchodů z profese z důvodu vyhoření i nezájem nových adeptů.

Co je cílem tohoto projektu?

Navzdory popsané kritické situaci se dosud nikdo systematicky nezajímal o duševní zdraví českých klinických psychologů (s výjimkou Iniciativy 2023). Cílem projektu je komplexní změna stávajících nevyhovujících pracovních podmínek klinických psychologů.

Primární cíle:

• Zvýšení pracovní spokojenosti klinických psychologů.

• Snížení rizika syndromu vyhoření a nutnosti opustit profesi.

• Zajištění budoucnosti oboru tím, že profese klinického psychologa bude atraktivní pro potenciální kandidáty.

Dlouhodobá vize (žádoucí stav):

• Mladí lidé si volí dráhu klinického psychologa, protože je vnímaná jako smysluplná a moderní.

• Kliničtí psychologové jsou sebevědomí, odolní a motivovaní k dobrému výkonu práce.

• Mezioborová spolupráce s příbuznými odbornostmi funguje efektivně.

• Klinických psychologů je dostatek a jejich péče je dostupná pro celou společnost.

Očekávané dopady a klíčové změny

Zlepšení prožívání a spokojenosti:

• Kliničtí psychologové pociťují prokazatelné zlepšení pracovních podmínek, což se odráží v jejich subjektivně prožívané spokojenosti a silnější motivovanosti.

Institucionální podpora:

• Téma duševního zdraví psychologů přestává být tabu. Českomoravská psychologická společnost, Ministerstvo zdravotnictví a AKP ČR aktivně zaštiťují a realizují opatření vnímaná samotnými psychology jako podpůrná.

Změna v profesní kultuře:

• Péče o sebe a své psychické zdraví je akceptovaná a podporovaná praxe.
• Respektování vlastních možností a hranic je běžnou normou.
• Podmínky pro získávání kvalifikace jsou slučitelné s principem work-life balance.

Zavedení ověřených programů:

Pod záštitou profesních organizací jsou nabízeny programy osvědčené v zahraničí (Bakker, A. B., & Schaufeli, W. B., 2000), jako jsou:

• Supervize a podpůrné programy ke zvládání stresu.
• Skupinová intervizní setkání a programy pro well-being (relaxační techniky, psychohygiena, time management).
• Vytvoření prostoru pro sdílení obtížných případů a otevřenou komunikaci, čímž se snižuje izolace.

Generační změna:

• Vzrůstá zájem absolventů o profesi klinického psychologa.

Konkrétní podoba programů vzejde ze zmapování potřeb psychologů, na základě čehož bude následně vyhodnocován dopad a zájem účastníků.

Jaké aktivity budou v projektu realizovány?

Projekt je rozdělen do tří klíčových aktivit (KA):

KA 1: Zjišťování potřeb a prohlubování znalostí o problému

Mapování potřeb a podmínek:

• Kvalitativní část: Realizace polostrukturovaných rozhovorů dle mezinárodní metodiky descriptive-interpretative qualitative research (Elliott & Timulak, 2021) mezi klinickými psychology a adepty na toto povolání.
• Kvantitativní část: Dotazníky vycházející ze zjištění kvalitativní fáze, distribuované široce (sociální sítě, katedry psychologie, ČMPS, AKP ČR, studentské spolky). Důraz bude kladen na rozmanitou regionální, genderovou a věkovou stratifikaci respondentů.
• Analýza kontextu: Identifikace klíčových faktorů ovlivňujících atraktivitu povolání a vypracování srovnávací analýzy s vybranými zeměmi EU, které obdobný problém úspěšně řešily.

Odborný panel:

• Založení panelu expertů z oblasti psychologie, zdravotnictví, veřejné správy a akademické sféry.
• Pravidelná setkání k analýze výsledků průzkumu a diskuzi možných řešení.

KA 2: Tvorba a testování možných řešení problému

• Návrh inovativních řešení: Na základě analýzy dat a závěrů odborných panelů vzejdou konkrétní prototypy řešení (např. podpůrné mechanismy pro profesní rozvoj).
• Otestování a evaluace: Výběr nejlepších řešení a jejich otestování na vzorku cílové skupiny. Sběr zpětné vazby od psychologů a vyhodnocení efektivity pomocí klíčových indikátorů.

KA 3: Navázání spolupráce a spolutvorba se stakeholdery (Co-creation)

• Navázání kontaktu: Aktivní navázání kontaktu s klíčovými partnery (Ministerstvo zdravotnictví, profesní organizace, neziskový sektor).
• Zapojení partnerů: Organizace kulatých stolů a workshopů.
• Implementace: Aktivní zapojení partnerů do testování a následné implementace navržených opatření.

V čem je navržené řešení inovativní?

Navržená řešení jsou v kontextu podpory profese klinického psychologa v ČR bezprecedentní. Projekt přináší sociální inovaci v oblasti duševního zdraví samotných poskytovatelů péče.

Inovativnost spočívá zejména v:

Jako první komplexně řeší potřeby klinických psychologů z pohledu pracovních podmínek, institucionální podpory a dlouhodobé péče o well-being.

Kombinace kvalitativní a kvantitativní metody pro zmapování potřeb, která slouží jako podklad pro cílené, nikoliv plošné změny.

Řeší existující kritickou situaci stávající generace a zároveň aktivně pracuje na prevenci problému u nastupující generace.

Zapojení klíčových stakeholderů (MZ ČR, profesní organizace) a samotných psychologů, čímž dojde ke skutečnému ukotvení změn v reálném prostředí.

Projekt přinese rozkvět celému oboru skrze systematické rozvíjení dialogu. Během projektu bude vytvořena metodika a akční plán pro celorepublikové měřítko, které bude možné přenést i do dalších pomáhajících profesí, s mechanismem pro průběžnou aktualizaci.

Více o projektu najdete také v sekci Aktuality. 

Realizační tým projektu: 

Projektový manažer: Julie Lipská

Odborný garant: Mgr. et Mgr. Petr Mikoška, Ph.D. et Ph.D.

Výzkumné pracovnice: Mgr. Anežka Šolcová, Mgr. Jitka Mikošková, Bc. Kateřina Štiplová

Právnička: Mgr. Anežka Šolcová. 

Účetní a finanční manažer.

reg. č. CZ.03.03.01/00/23_057/0005401, OPZ+ priorita Sociální inovace